Chronická rána

Co je to chronická rána

Jako chronickou ránu označujeme sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu 6–9 týdnů tendenci k hojení. Výskyt chronických ran v populacích se pohybuje mezi 1-2 %. I Přes adekvátní lékařskou péči a dodržování pokynů ze strany pacienta se až 20% chronických ran neuzavře ani po dvou letech.

Nejčastěji se vyskytující typy chronických ran:

  • BÉRCOVÉ VŘEDY VENÓZNÍ ETIOLOGIE (jsou jedním z projevů chronické žilní insuficience)
  • ARTERIÁLNÍ KOŽNÍ VŘEDY (projev pokročilé ischemické choroby dolních končetin)
  • DEKUBITY
  • NEUROPATICKÉ KOŽNÍ VŘEDY (jsou jedním z důsledků onemocnění diabetes mellitus)
  • KOŽNÍ VŘEDY V TERÉNU LYMFEDÉMU

Jak vzniká chronická rána

Chronické rány se mohou vytvořit přechodem rány z akutního stavu do chronického (vlivem přidruženého onemocnění, infekce, věku nebo výživy), ale také mikroporaněním kůže, která se již sama od sebe velmi těžce hojí. Třetí možnou příčinou vzniku chronické rány je prohloubení nekrózy kůže na podkladě základního onemocnění.

Přetrvávající otevřená rána je nepříjemným projevem narušeného hojení tkání. Je místem možného vstupu mikroorganismů do těla a může vést k rozvoji dalších infekčních komplikací. Většina kožních vředů je bolestivá a nepříznivě ovlivňuje stav pacienta sekrecí z rány, která může vést až ke ztrátám tekutin a proteinů. Pacient s chronickou ranou často přestává být aktivním, není možné pokračovat v zaměstnání, ba naopak vyžaduje péči (jak lékařskou, tak lidí ve svém okolí). Kvůli zapáchajícímu výměšku z rány se často takovýto pacienti stahují na okraj společnosti a trpí depresemi. Chronické rány představují také závažný socioekonomický problém.

Rizikové faktory vzniku chronických ran

VNITŘNÍ:

  • výživa (malnutrice, hypovitaminózy, deficity stopových prvků, obezita)
  • nedostatek kyslíku a živin v hojících se tkáních
  • neadekvátní zánětlivé reakce organismu
  • věk
  • psychická nepohoda

VNĚJŠÍ:

  • lokální infekce
  • užívané léky
  • mechanické vlivy (imobilita, neuropatické vředy u diabetické nohy)
  • nežádoucí účinky lokálně aplikovaných antiseptik, antibiotik a chemických látek
  • vysychání spodiny rány při aplikaci nevhodného krytí na ránu

RIZIKOVÁ SKUPINA PACIENTŮ

  • Nemocní dlouhodobě užívající léky k potlačení imunity (kortikoidy)
  • Osoby s revmatologickým onemocněním či jinými autoimunitními chorobami
  • Onkologičtí pacienti
  • Nemocní se špatnou výživou a zhoršenou pohyblivostí
  • Diabetici (především, pokud diabetes není dostatečně kompenzován nebo pacient trpí syndromem diabetické nohy)
  • Pacienti se špatnou průchodností cév a žil

Jak se dá vzniku chronické rány předejít?

Vzniku chronické rány se dá předejít prevencí, tedy dodržováním těchto doporučení.

Vhodná obuv: noste kvalitní obuv a v ní vložky, které po známkách opotřebení vyměníte za nové. Toto doporučení je obzvláště důležité, pokud trpíte diabetem. Otlaky a oděrky, které vznikají nekvalitní obuví, se mohou velmi snadno změnit v chronickou ránu.

Běžná kontrola dolních končetin: své končetiny kontrolujte každý den, zda na nich nevzniká nežádoucí útvar, otlak, odřenina a podobně. Včasné odhalení vznikajícího problému velmi významně zvyšuje rychlost uzdravení.

Dostatečná hygiena: Dbejte na dostatečnou hygienu svých dolních končetin, pečlivě je každý večer omývejte, nohy si po koupeli namažte krémem, u hydratované kůže je nižší riziko vzniku chronické rány. Denně mějte čisté ponožky. Obuv dobře odvětrávejte a měňte vložky v ní.

Pravidelná návštěva praktického lékaře: pravidelně navštěvujte svého praktického lékaře a případné podezření na jakoukoliv komplikaci s ním okamžitě konzultujte.

Dostatečná výživa: Stravujte se pestře a kvalitně (ovoce, zelenina, minerály, bílkoviny, tuky). Dobrá strava má významný vliv na proces hojení.

Až 95% pacientů s chronickou ránou trpí podvýživou (podvýživa nemusí být patrná na první pohled).

Péče o chodidla: dopřejte si jednou za čas kvalitní pedikúru, kde Vám profesionálně odstraní ztvrdlou kůžičku, ale také pomohou s řešením otlaků. Mohou Vám také pomoci s hydratací kůže.

Kam se obrátit, když už mám chronickou ránu?

Praktický lékař: Praktický lékař vždy vyhodnotí, zda Vám dokáže s chronickou ránou pomoci sám nebo Vás odešle ke specialistovi.

Ostatní odborníci: diabetolog, dermatolog, chirurg, podiatr, infektolog, nutriční terapeut.

Úspěch léčby je často postaven na spolupráci více odborníků, ale velmi důležitou součástí je také spolupráce pacienta.

Co mi hrozí, když se rána neuzavírá?

  • Zvýšené riziko infekce
  • Úbytek důležitých proteinů
  • Úzkost, deprese
  • Zvětšování se rány
  • AMPUTACE